historie_.jpg, 21kB
clear.gif, 49BZemanský rod Košutovců je původem z Turce, části tehdejšího Uherského království, dnešní Slovenské republiky. Historie sahá do 13. století, kdy uherský král Béla IV. udělil roku 1263 dědičné šlechtické výsady Pavlovi Cosswthovi z Dvorce za jeho podporu v boji s tatary. Osada přejmenována na Košúty je dnes součástí města Martina. Od roku 1479 používal rod Košutovců modro-červený erb s kozlem a trojkvětou lilií.

erb.jpg, 76kB Rod se během staletí rozvětvil a rozšíril po tehdejší Rakouské monarchii. Kromě Uher, kde byl rod postupně spřízněn s dalšími šlechtickými rody Benických a Prónayovců, se valašská větev dále rozšířila do zemí Koruny české. Nejstarší dochované prameny dokládají přítomnost rodu v 17. století ve Lhotě u Vsetína. Uherská větev dále pronikla až na území Dolního Rakouska, odtud pak dále do Sudet v rámci dosídlování českého pohraničí po druhé světové válce. V rámci migrace obyvatelstva do Ameriky žijí dnes potomci rodu i ve Spojených státech a Kanadě.

Vícejazyčná monarchie a vývoj pravopisu postupně měnil v závislosti na čase a místě písemnou formu jména. Od původního Cosswth se objevily další formy: Kosúth, Kossúth, Kossuth, Kossut, Košút, Kosut a Košut.

V historii je možné vysledovat typické rodové vlastnosti a hodnoty Košutovců – nezávislost a svoboda národa a víry, síla a vytrvalost při uvádění myšlenek v činy a tvořivost.

Osobnosti rodu utvářely dějiny národní a náboženské nezávislosti a svobody.